Co si obouval Karel IV. a Božena Němcová? Aneb, chcete vidět holínku poštovního panáčka z roku 1800?
Jedinečnou výstavu nazvanou Boty, botky, botičky… přiváží do Třince Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Velká výstavní síň Muzea Třineckých železáren a města Třince ji otevře v pátek 5. února. Nabídne nevšední pohled na vývoj obouvání v Česku i ve světě.
Zblízka si návštěvníci výstavy budou moci prohlédnout napodobeninu trůnní obuvi krále Václava I. nebo také kopii brokátového korunovačního střevíce Karla IV., které vyrobily modelárny firmy Baťa podle dobových vyobrazení a předloh. „Nejstarší originál a současně největší kuriozita výstavy je holínka postilióna z roku 1800, která váží 3,75 kg. V této obuvi se ovšem nechodilo, poštovní panáčci si ji nazouvali při jízdě na kozlíku poštovních kočárů,“ vysvětluje kurátorka výstavy Miroslava Štýbrová.
Unikátní je rovněž kolekce obouvání cizích národů, například soubor obuvi z Afriky, v němž vyniká sandál „acholi“ z hroší kůže, který nosili domorodci v Ugandě na konci 19. století. Za vitrínami bude možné obdivovat také křehký pantoflíček gejši, mohutný dřevák budhistického mnicha nebo holínky kmene Inuitů z Aljašky.„K mimořádně zajímavých exponátům náleží také malinké hedvábné střevíčky zvané „t´in-lien“ neboli „zlatá lilie“, které nosily dospělé čínské ženy se záměrně deformovanými chodidly. Velmi atraktivní je rovněž obuv zvaná „nalin“ se středovým podpatkem, ve které chodily mandžuské ženy ještě na počátku 20. století,“ doplňuje Štýbrová.
Návštěvníci jistě ocení také přehlídku nejznámějších kousků výrobního programu nejslavnější české obuvnické firmy – séglovky, první výrobek firmy Baťa, který ve velkém množství expedovala na přelomu 19. a 20. století do celé střední Evropy a na Balkán, nebo také meltonky, kanady či džeksny. Budou tu ale také exponáty exotické, kolekce obuvi a kabele z kůží ještěrů a hadů i nápadité modely studentů ateliéru designu obuvi v Uherském Hradišti.
Cín, stříbro chudých
Malou výstavní síň muzea pak naplní exponáty ze stříbrošedého kovu se sametově měkkým leskem. K vidění tu budou cínové mísy, talíře, konvice, holby, džbány i celé servisy. „Kromě předmětů denní potřeby chystáme i ukázku předmětů obřadních, které jsou často cínem doplněny či ozdobeny,“ dodává Eva Zamarská, vedoucí třineckého muzea.
Převážná část exponátů pochází z 18. a z první poloviny 19. století a z nejrůznějších koutů České republiky. Doplňuje je ukázka měšťanského stolování druhé poloviny 18. století. „Návštěvníci se nejenže mohou kochat mistrovskou prací starých řemeslníků, ale dozvědí se leccos o samotné výrobě a historii předmětů. V polovině 19. století byl sice cín nazýván stříbrem chudých, ale v dávné minulosti měl hodnotu několikanásobně vyšší než stříbro,“ doplňuje. Výstavu muzeum uspořádalo ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově.
Kouzlo vějířů
Západočeské muzeum v Plzni zapůjčilo do Třince ze svých sbírek osmdesát vějířů. Připomínají dávné časy, kdy dámy cudně skrývaly svou tvář za elegantním módním doplňkem. „Výstava mapuje období baroka až po 50. léta 20. století, návštěvníci se dozví, jak si hledal cestu historií a jak se vyvíjel i z hlediska konstrukce, či zdobných technik a námětů na listech,“ přibližuje Eva Zamarská. Prostory Galerie Na schodech zaplní exponáty vějířů z Francie, Itálie, Anglie i Holandska.
Všechny tři výstavy budou návštěvníkům otevřeny až do 24. dubna.
Bc. Petra Jurásková
tisková mluvčí skupiny Třinecké železárny - Moravia Steel
tel.: +420 558 535 841
mobil: +420 602 265 738
e-mail: Petra.Juraskova@trz.cz
Podrobné informace poskytne také Eva Zamarská, tel. 558 535 501, Eva.Zamarska@trz.cz